Tento web se věnuje prostorové akustice. Tedy řešíme, jak v dané místnosti bude znít zvuk, který v této místnosti vznikl. Základní funkcí panelů Proti Hluku je pohlcení odrazů zvuku od stěn a stropů v místnostech.
Připomeňme si, jak to vlastně funguje:
V místnosti vznikne zvuk (buď přímo nebo přeslechem z vedlejší místnosti). Tento zvuk má nějakou svou počáteční úroveň. Jenže pak se odráží od stěn, stropu, podlahy, atd. Tedy trvá mu nějakou dobu, než utichne, říkáme tomu Dozvuk. Délka dozvuku je závislá na schopnosti pokoje pohltit hluk. Pokud zde máte málo pohlcujících prvků, bude dozvuk delší. A protože ten původní zvuk není jen osamocené ťuknutí, ale kontinuální tok zvuků (ŘEČ, TELEVIZE, HUDBA,...) tak nové zvuky se sčítají s těmi, které ještě neutichly. A takto se násobí hluk až do stavu, kdy je to obtěžující, není rozumět řeči a dokonce to může mít vliv i na zdraví. Říkáme tomu Přirozené zesílení zvuku v místnosti prostřednictvím odrazů.
Tedy konkrétně:
panely proti hluku pomáhají pohlcovat zvuk odražený od stěn (stropu, atd.) a v extrémním případě ponechají pouze původní zvuk v jeho původní hlasitosti - BEZ PŘIROZENÉHO ZESÍLENÍ prostřednictvím odrazů. V praxi je cílem spíše udržení dozvuku na přijatelné a hlavně příjemné úrovni (na to máme tabulky a výpočty a měření atd.)
Toto platí i pro zvuk, který se do místnosti dostal přes stěnu. Nikdy jej tímto nezrušíte úplně, ale je možné jej dostat na úroveň, kdy to bude méně obtěžující.
Ovšem v praxi je často potřeba hluk z vedlejších místností eliminovat úplně, tedy izolovat.
To je už náročnější problematika. V první řadě je potřeba si uvědomit, že zvuková izolace mezi dvěma místnostmi je tak dobrá, JAK DOBRÉ JE NEJSLABŠÍ MÍSTO. Jinak řečeno, pokud postavíte perfektní stěnu a jen v jediném místě bude malá dírka, bude toto místo fungovat pro druhou místnost jako reproduktor a uslyšíte téměř tak dobře, jako by tam ta stěna vůbec nebyla.
Pokud je stěna celá souvisle stejně kvalitní, tak vždy přes ní něco projde, nějaká malá část zvuku. My chceme, aby prošlo jen tak málo, abychom to v podstatě nevnímali. Pokud nás stále ruší to, co se děje za příčkou, JEDINÝM ŘEŠENÍM je postavit předstěnu.
Pro předstěnu platí několik pravidel.
- Větší tloušťka lépe izoluje.
- Souvrství z různých materiálů je lepší než jediný homogenní materiál.
- Sádrokartonová příčka s dvojitým opláštěním a dobrou výplní má lepší zvukově-izolační vlastnosti, než třeba cihlová zeď o stejné tloušťce.
- Kotvením k původní příčce mohou vzniknout tzv. akustické mosty, tedy slabá místa.
- Pokud to prostor dovolí, je lepší postavit předstěnu bez kontaktu s původní příčkou. Tloušťka vzduchové mezery pak bude mít zásadní vliv na zlepšení zvukové izolace. Opět platí: širší mezera = lepší izolace.
A také platí jedna velmi zajímavá věc:
vyřešení prostorové akustiky pomocí akustických panelů v místnosti, kde je zdroj zvuku, také pomůže snížit množství hluku, které projde příčkou na druhou stranu. A to hned dvěma způsoby: Zaprvé, jak jsem popsal výše, hluk se nebude tolik přirozeně zesilovat a tedy méně jej na stěnu vůbec dopadne. A druhý způsob je psychologický: Vyřešením prostorové akustiky dojde také k výraznému zlepšení srozumitelnosti zvuku, a proto máme tendenci nemluvit více nahlas, či nepouštět si televizi a hudbu hlasitěji, než stačí k tomu, aby bylo dobře rozumět.
A úplně na závěr ještě jeden strašák:
Vše, co jsem popsal výše, platí pro tzv. vzduchovou neprůzvučnost. Tedy hluk se ze zdroje (řeč, televize, hudba,...) šíří vzduchem až ke společné příčce, kterou projde a nás následně obtěžuje.
Avšak hluk může také vznikat kontaktem s konstrukcí domu - klepání na stěnu, vrtání, nebo častěji chůze po podlaze (podpatky jsou peklo), ale také třeba různé přístroje, velké reprobedny, pády předmětu na tvrdou podlahu a další podobné zvuky. Takový hluk se šíří v té konstrukci do všech směrů, do sousedních stěn a stropů atd. Tedy ani dobrá předstěna, jak jsem popsal výše, nemusí tento problém vyřešit. Hluk se může šířit také do místností, které spolu vůbec nesousedí, dokonce i přes několik pater.
Jediné účinné řešení je izolovat zdroj hluku tak, aby ideálně nevznikal vůbec anebo neměl kontakt s konstrukcí domu. Nejjednodušším řešením je koberec anebo zdvojena podlaha. To ovšem už vyžaduje jemné jednáni se sousedem.